V úterý 11. května 2010 jsem jela s dcerou
Ritou
do Brna, navštívit naši rodinnou přítelkyni
Inez Tuschnerovou,
která už několik let žije
v Penzionu pro seniory.
Dostaly jsme od ní nádherné dva obrázky, které už jsou za sklem a visí v mé pracovně!
Inez, děkujeme!
Říkaly jsme si s Ritou,
že Inez už
potřebuje lázně jako suchá kytka vodu.
Potřebuje se, jako každý rok, do zásoby nadýchat svobody, hrdosti, laskavosti, sebejistoty a nespoutanosti – a tohle všechno na ni v klimkovických lázních čeká.
A taky tam
budu já…
Potom jsme byly s
Ritou
na návštěvě u dvou Martinů, Martina
Foretníka a jeho přítele
Martina,
a odtud jsme přešli do kavárny
Lyrique, kousek od jejich bytu, kde byla
v 18. hodin beseda s autorským čtením a brněnským
křtem knihy KDYŽ MUŽ MILUJE MUŽE.
Knihu ilustroval Martin Foretník,
který vše
zorganizoval, četla jsem povídku BABIČKA a moje sprostá
babička a celá beseda se tak líbily, že si další setkání zopakujeme na
podzim, až zase s Ritunkou
přijedeme navštívit
naši
Inez!
P. S. Moji milí hosté v kavárně Lyrique, slíbila jsem vám, že povídku Rozloučení zařadím do rubriky Když se řekne skandál.
Už tam je!
Zpět na KDYŽ SE ŘEKNE CO JE NOVÉHO