Tak se jmenuje můj fejeton,
který vyšel v pondělí
7. března 2011 v Magazínu ONA DNES.
http://www.kdyz.cz/skandal/tak-nam-to-holky-zase-brzy-zacne
P. S.
Musím ho zapřít před
panem Fuchsem
!
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/pan-tvorstva.jpg&popisek=Pán tvorstva
V tomhle časopise je se mnou rozhovor, ale zároveň je na první straně tato nepříjemná zpráva:
Vážení čtenáři a příznivci časopisu GONG. Od začátku roku 2011 jsme nuceni, z důvodu nepříznivých finančních pomínek, začít tisknout náš časopis jako čtvrtletník. Čtvrtletník vyjde minimálně 2× za sebou. Budeme se snažit, aby se již v létě časopis stal opět dvouměsíčníkem, ale vše bude záviset na dotaci, kterou obdržíme od MZ ČR.
No…
Pokud byste někdo mohl a chtěl pomoci, tak… cituji:
… nejjednodušší je si GONG předplatit, jen zájem čtenářů dělá časopis časopisem.
288 Kč není přeci moc. Můžete nám také zaslat finanční dar na číslo účtu: 30332–081/0100. Prostředky budou použity výhradně na náklady spojené s tiskem časopisu. Na požádání Vám vystavíme darovací smlouvu. Firmy mohou také v časopise nebo na našem webu www.gong.cz inzerovat.
Tak snad se
někdo najde…
A tady je ten rozhovor:
http://www.gong.cz/prace-spisovatelky-je-bezbreha/2011/03/04
My tři jsme stejně staré a před deseti lety, kdy jsme se poznaly v jedné redakci, kde holky pracovaly a já tam byla externistka, jsme si řekly, až nám bude šedesát, že si z důchodového spoření založíme Nakladatelství 180.
Deset let uběhlo a všechno je jinak.
Mně vyjde v květnu 2011 dvacátá osmá kniha a se svým panem nakladatelem Bronisławem Ondraszkem jsem maximálně spokojená.
Dáša se psaní věnuje okrajově a neschází jí.
Jediná Oli si svůj sen splní a z důchodového spoření si příští rok vydá své knihy.
Zatím má úžasné webové stránky:
Miluju ten pohled.
Miluju procházet kolem chrámu.
Miluju okamžiky, kdy se jenom tady a nikde jinde, zastavuje čas.
11. února 2011 jsem si naposledy vytiskla rukopis své dvacáté osmé knihy a naposledy budu procházet a opravovat 300 stran, plných fejetonů.
KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II. vyjde v dubnu 2011.
Těším se.
Na podzim 2011 připravujeme pro naše čtenáře s panem nakladatelem překvapení, kvůli kterému jsem vydání knihy, KDYŽ JSME VŠICHNI MĚLI DOMA KOMOUŠE, kterou jsem dopsala na jaře 1992, přesunula do roku 2012.
Vyjde po
dvaceti letech, to je dobré, ne?
Titulek hned vysvětlím. Kniha KDYŽ ŽENA PROSÍ O POTRAT je přeložena do polštiny a brzy vyjde v Polsku.
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/potrat-obal-vv.jpg&popisek=KDYŽ ŽENA PROSÍ O POTRAT
Mám z toho radost. V této knize není jediné slovo o potratu. Jsem zvědavá, jestli proti ní někdo něco řekne.
Kromě toho, že mám radost z Potratu, pracuju na rukopisu KDYŽ SE ŘEKNE FUCHSOVINY II., které vyjdou v dubnu 2011 a připravuju se dokončit román KDYŽ JSME VŠICHNI MĚLI DOMA KOMOUŠE, který vyjde v listopadu 2011.
A také v těchto dnech připravuje můj pan nakladatel dotisk KDYŽ JE MUŽ V LÁZNÍCH.
O naše dvojčata, KDYŽ JE ŽENA V LÁZNÍCH a KDYŽ JE MUŽ V LÁZNÍCH je totiž obrovský zájem.
A kniha, KDYŽ SE ZAMILUJE MUŽ POŠŤÁCKOU LÁSKOU se prodává na Českých poštách!
Během necelých dvou let jsem se ze svých 66 kg, která jsem nosila třicet let, nenápadně dostala na 74 kg. Chtěla jsem to shodit, ale chyběla mi vůle.
Nebo milenec…
Ale pak mi pomohla náhoda!
Dcera mého pana nakladatele, Bronisłava Ondraszka, Kristyna, přeložila z polštiny knihu pana profesora Michała Tombaka,
nebo:
http://www.bing.com/search?q=Micha%C5%82+Tombak&src=IE-SearchBox&Form=IE8SRC
která se jmenuje JE MOŽNÉ ŽÍT 150 LET?, a poprosila mě o korektury.
Tady o tom trošku píšu:
http://kolinsky.denik.cz/kultura_region/fuchsoviny20110113-205b.html
Během korektur se mi v hlavě všechno pěkně srovnalo, začala jsem jíst rozumně, podle rad pana profesora, a už po třech týdnech mi váha ukázala 69,10 kg!
Pan profesor nic nezakazuje, nic nepřikazuje – pan profesor pouze názorně vysvětluje, co se v našem těle stane, když jíme to, co jíme, a řeknu vám, je to taková hrůza, že prostě MUSÍTE začít jíst tak, jak radí. MUSÍTE a děláte to rádi. Pro mě je to malý zárak. NIKDY jsem podobné knihy nečetla, NIKDY mě nezajímaly, a dneska jsem toho plná a zblbnu každého, koho potkám!
P. S.
Kniha vyjde v dubnu tady:
Víte, že se moje zatím poslední kniha, KDYŽ SE ZAMILUJE MUŽ POŠŤÁCKOU LÁSKOU, začala prodávat na Českých poštách po celéší republice?
http://www.kdyz.cz/fotka.php?soubor=/gal/kniha-postacka.jpg&popisek=KDYŽ SE ZAMILUJE MUŽ POŠŤÁCKOU LÁSKOU
Až půjdete z pošty, třeba s vámi půjde domů i „můj
pošťák“…
Tak jako byl pětadvacet let mým kolegou Čestmír Souček, inspicient z Kolína, kterému jsme všichni říkali Tepírek,
byl mým kolegou v Činoherním klubu víc jak patnáct let Stanislav Štícha, kterému jsme všichni říkali Stanley.
http://www.cinoherniklub.cz/intranet/zck/Stanislav%20%8At%EDcha.pdf